404 - Nenalezeno
Nenašli jsme nic, co by odpovídalo vašemu hledání. Zkuste upřesnit hledání nebo využijte hlavní menu k navigaci na webu.
26. – 27. dubna 2024 – V ČEM SPOČÍVÁ INTELIGENCE? POZITIVA A RIZIKA UMĚLÉ INTELIGENCE
EURAG – Centrum pro trénování paměti
Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging
pořádají dvoudenní seminář
V ČEM SPOČÍVÁ INTELIGENCE? POZITIVA A RIZIKA UMĚLÉ INTELIGENCE
26. – 27. dubna 2024
Dvoudenní seminář kontinuálního vzdělávání pro trenéry paměti se koná v pátek a v sobotu v sále UNITARIA, Anenská 5, Praha 1 /5 minut chůze od stanice metra A-Staroměstská ve směru ke Karlovu mostu nebo přímo na stanici tramvaje č.2,17,18 Karlovy Lázně/ a je zařazen mezi povinné vzdělávání s dotací tří kreditů. Seminář je rovněž přístupný veřejnosti. Rezervace z řad veřejnosti budou podmíněny počtem zájemců z řad ČSTPMJ a kapacitou sálu.
První den semináře je veden Prof. MUDr. Pavlem Kalvachem, CSc., významným českým neurologem, bývalým generálním sekretářem a vice-presidentem Evropské asociace neurologických společností. Je také členem redakčních rad významných neurologických periodik. Profesor na 3.LF UK a bývalý přednosta Neurologické kliniky ve fakultní nemocnici Královské Vinohrady. V ČSTPMJ je členem lektorského týmu ve výcviku českých i zahraničních trenérů paměti.
PÁTEK 26. dubna 2024
V čem spočívá inteligence
Bravura lidského myšlení má řadu komponent, na nichž její úspěch závisí: paměť (členěnou např. na pracovní, dlouhodobou, krátkodobou, sémantickou, episodickou, implicitní, explicitní), kognitivní výkonnost poznávání, exekutivní operativu (monitorování úkolu, přepínání témat, potlačování nežádoucích impulzů), procesní rychlost, paralelní vnímání a další. Tyto operační programy se projevují dvěma složkami duševního výkonu: inteligencí tekutou a inteligencí krystalickou. Pochopit souhru všech těchto faktorů se snaží obory psychologie, psychiatrie, neurologie, linguistiky, neuroradiologie, pedagogiky, umělé inteligence a další. Procesování auditorní, vizuální, verbální, sémantické, integrace senzorických vjemů, studují stovky laboratoří. Kladou si mimo jiné následující otázky: Závisí inteligence na objemu či váze mozku? Na počtu neuronů či gliálních buněk? Na hustotě axonálních sítí a počtu synapsí? Jak se vyvíjí mentální výkon v průběhu života? Jaké jsou limity poznání duševních funkcí v zobrazovacích metodách počítačové tomografie, magnetické rezonance a jejích odnoží traktografických, difuzních a funkčních? Nakolik výstižné jsou psychometrické testy typu WAIS, Raven, Montreal nebo POBAV, test verbální fluence a další? Za 140 let od prvních pokusů o měření inteligence dosáhly vědecké teamy dekompozicí původně jednotného fenoménu obrovského pokroku, jehož dílčí úspěchy bude seminář demonstrovat.
Časový rozvrh semináře:
9.00-10.30 h
- Inteligence a její složky. Individuální a světová.
- Vigilita, lucidita, emoce
- Paměť a její druhy, zapomínání
- Procesní rychlost, exekutiva
12.15-14.45 h
- Intelekt a řeč ve zdraví a nemoci
- Psychologické testy výkonnosti
15.00-16.30 h
- Kvality vnímání, paralelní pozornost, simultangnozie
- Zmar inteligence ve stáří; demence a jak jim čelit
SOBOTA 27. dubna 2024
Časový rozvrh semináře: 9.00-16.30 h s polední pauzou 60 minut
Program :
Doc. RNDr. Bohumír Štědroň, CSc.
Studoval systémovou analýzu na MU Brno a absolvoval postgraduální kurs na Právnické fakultě UK v Praze; v roce 1992 studoval na Ashridge Management College ve Velké Británii.
V roce 1979 obhájil disertaci z umělé inteligence na MFF UK, přednášel AI na Komenského Univerzitě v Bratislavě a v současnosti na ČVUT v rámci předmětu „Technologické prognózy“, kde vedl cca. 60 diplomových prací. Je autorem nebo spolu-autorem 25 knih a vysokoškolských učebnic.
Minulost, přítomnost a budoucnost umělé inteligence: SVĚT 2040
- vznik umělé inteligence, její diferenciace a vývoj
- současnost: OpenAI a legislativní trendy
- budoucnost AI: rozbor prognóz americké administrativy pro prezidenty Trumpa a Bidena (Global Trends 2040), komunikace s celou biosférou (rostliny, zvířata), která bude začleněna do politického a ekonomického systému doc.
RNDr. Barbara Zitová, PhD.
Vede v Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR oddělení zpracování obrazové informace a přednáší na FJFI ČVUT a Univerzitě Karlově. Mezi její výzkumné zájmy patří rozpoznání a detekce objektů ve scéně, zlepšení kvality obrazu a fúze dat se zaměřením na aplikace pro bezpečnost, průmysl, medicínu a ochranu kulturního dědictví. Je autorkou/spoluautorkou více než padesáti výzkumných publikací v těchto oblastech včetně dvou monografií, účastní se mezinárodních projektů a konferencí.
Slova jako nástroj: Jak umělá inteligence vstupuje do našich životů
Téma umělé inteligence a jejího vlivu na každodenní život v dnešní době bude obsahem přednášky, zaměřené na rychlý úvod do základů AI, velkých jazykových a generativních modelů, a toho, jak pronikají víc a víc do našich životů. Nejenom teorie, ale i praktické rady jak používat chatboty jako je chatGPT, bude zmíněna role AI ve vzdělávání, její vliv na svět médií, a budeme diskutovat o možných dopadech, včetně právních aspektů.
Prof. MUDr. Jakub Hort, Ph.D., FEAN
Je vedoucím Kognitivního centra při Neurologické klinice UK, 2. LF a FN Motol. Je hlavním výzkumníkem České studie stárnutí mozku (www.cbas.cz) a působí rovněž v Mezinárodním centru klinického výzkumu (ICRC) v Brně. Založil Alzheimer nadační fond (www.alzheimernf.cz), je členem vědecké rady Mezinárodního institutu pro neurodegenerativní onemocnění (www.indrc.cz) a řady dalších projektů a organizací. Několik funkčních období byl spolupředsedou Panelu pro demence při Evropské neurologické akademii (EAN) a předsedou Sekce kognitivní neurologie České neurologické společnosti JEP. Je hlavním autorem Evropských doporučení pro diagnostiku a léčbu Alzheimerovy nemoci a spoluautorem několika dalších doporučených postupů. V poslední době se kromě klinické péče o pacienty s kognitivním deficitem zabývá zejména vývojem nových léků a využitím umělé inteligence, blockchainu a virtuální reality v neurologii.
Alzheimerova nemoc a nové technologie
Lidský mozek má 100 miliard nervových buněk a každá z nich má průměrně 1 000 spojů. Navzájem spolu komunikují a umožňují vnímat nás samé nebo okolní svět, tvoří naše myšlenky. U Alzheimerovy nemoci dochází ke zrychlenému úbytku nervových buněk a v důsledku přítomnosti bílkoviny beta-amyloidu. Tyto změny probíhají nenápadně 10-20 let než se objeví první obtíže s pamětí, mírná kognitivní porucha a onemocnění nezadržitelně směřuje do stadia demence. Vědci a lékaři se snaží odstranit beta-amyloid, který stojí na počátku této kaskády dějů pomocí biologické léčby. K tomu, abychom byli v léčbě úspěšní, potřebujeme nejen účinné a bezpečné léky, ale i přesnou a spolehlivou diagnostiku. Velkým pokrokem je proto možnost zobrazit beta-amyloid pomocí pozitronové emisní tomografie (PET) nebo v mozkomíšní moku. Na PET jsme schopni zjistit nejen metabolismus, ale i prokrvení jednotlivých částí mozku. Moderní diagnostika se musí vypořádat s mnoha výzvami, mezi které patří zejména kapacita zdravotního systému (personálu, přístrojů, financí) a rovněž množství dat a schopností je interpretovat. V tomto směru hrají stále důležitější roli moderní technologie, které umožní účinný a dostupný screening při podezření na první obtíže. S množstvím dat a nedostatkem lékařů bude snad brzy schopna pomoci i umělá inteligence. Nebojme se nových technologií v medicíně a pojďme jim během přednášky společně naproti.
Ing. Kamila Lepková, M.Sc.
Kamila Lepková je biomedicínský inženýr a AI developer v Neurona Lab a.s., výzkumný pracovník ČVUT a spolupracující výzkumník s Mayo Clinic v Rochesteru, USA
Principy umělé inteligence
Přednáška je zaměřena na základní principy umělé inteligence (AI) a její využití v oblasti medicíny s důrazem na neurologii. Úvodní část bude věnována definici AI a základním metodám, jako jsou neuronové sítě.
MUDr. Jan Pavlík, MBA
Jan Pavlík je spoluzakladatel Neurona Lab a.s., AlzheimerChain Foundation s.r.o. a Molecula s.r.o. firem se zaměřením na rychlou a přesnou diagnozu neurodegenerativních onemocnění a jejich výzkum
Umělá inteligence: využití v medicíně a představení mobilní aplikace Terrapino
Představení konkrétní aplikace AI v neurologii. Přednáška ukáže, jak mohou technologie AI změnit přístup k diagnostice a predikci neurologických onemocnění a jak mohou mít z ní prospěch lékaři a pacienti. MUDr. Pavlík je autorem mobilní aplikace Terrapino ve spolupráci s Ing.Lepkovou a profesorem Hortem. Terrapino je první komplexní mobilní aplikace zaměřená na screening a prevenci Alzheimerovy nemoci. Uživatele informuje, motivuje a odměňuje za zdravý životní styl, přistupuje k nim individuálně a poskytuje odpovědi na mnoho otázek spojených s diagnostikou a léčbou této nemoci.
Ing. Aleš Procházka
Poradce, lektor, specialista v oblasti vzdělávání a rozvoje, trenér paměti II. stupně. Vede kurzy tréninku paměti a efektivního učení pro děti a studenty na základních a středních školách, pedagogy, rodiče, manažery a seniory. V oblasti vzdělávání spolupracuje s Fakultou ekonomickou ZČU v Plzni, Akademií Asociace hotelů a restaurací ČR, U3V VŠFS aj. Věnuje se tématům osobního rozvoje, psychologie v ekonomické praxi, pozitivní psychologie, zákaznickému servisu.
Organizátor konference Den zdravého mozku a paměti v Karlových Varech.
Autor projektu Zlepši paměť (www.zlepsipamet.cz).
Využití umělé inteligence pro práci trenéra paměti
Příklady praktického využití nástrojů umělé inteligence pro práci trenéra paměti. Účastníci si během přednášky sami vyzkouší vybrané nástroje. Tipy dobré i špatné praxe.
Etické výzvy využívání umělé inteligence
Článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence
Využití umělé inteligence může být spojeno s některými etickými výzvami, například s diskriminací, ztrátou pracovních míst a narušením soukromí. AI může být diskriminační v případě, že jsou používána data, která obsahují implicitní předsudky. Například, pokud jsou použita data, která mají tendenci diskriminovat určitou skupinu lidí, jako jsou ženy nebo příslušníci menšin. To může vést k diskriminačním rozhodnutím, které mohou být nejen nespravedlivá, ale také nezákonná.
Dalším etickým problémem využití AI je ztráta pracovních míst. AI může nahradit práci lidí, což může vést ke ztrátě pracovních míst a socioekonomickým nerovnostem. Ztráta pracovních míst je však pouze jedním z možných scénářů. Využití umělé inteligence také může vytvářet nové pracovní příležitosti a podporovat rozvoj nových oborů. Důležité je však zajistit, aby vývoj a využívání AI bylo udržitelné a aby byly přijímány opatření k podpoře lidí, kteří byli zasaženi negativními dopady této technologie.
Další etickou výzvou využívání umělé inteligence je narušení soukromí. S využíváním AI jsou spojeny určitá rizika, že soukromí lidí může být ohroženo. Například, pokud jsou použita data, která obsahují citlivé informace, jako jsou zdravotní nebo finanční údaje. V takovém případě je důležité, aby byla dodržována pravidla ochrany osobních údajů a aby byla zajištěna ochrana soukromí.
Jak se ochránit před zneužitím umělé inteligence Abychom se mohli ochránit před negativními dopady využívání umělé inteligence, je důležité se naučit rozpoznávat rizika a využívat opatření, která pomohou minimalizovat nebezpečí. Některé z možných opatření zahrnují:
- Informovat se o využívání AI a jejích rizicích.
- Dodržovat pravidla ochrany osobních údajů a vyhýbat se sdílení citlivých informací.
- Podporovat výzkum a vývoj etických a udržitelných aplikací umělé inteligence.
- Vyžadovat transparentnost využívání AI a zpřístupnění algoritmů a datových zdrojů, které jsou používány pro rozhodování.
- Podporovat vzdělávání a rekvalifikaci pro lidi, kteří mohou být zasaženi ztrátou pracovních míst.
, ale zároveň přináší i některá etická a právní rizika. Je důležité, aby byly využívány opatření k minimalizaci negativních dopadů a aby byla zajištěna ochrana práv a soukromí jednotlivců. Vývoj aplikací umělé inteligence musí být řízen etickými a udržitelným způsobem, aby se zabezpečilo, že budou sloužit k prospěchu celé společnosti a nebudou ohrožovat práva jednotlivců.
Jako společnost musíme pracovat na tom, aby se právní a etický rámec využívání umělé inteligence stále zlepšoval, aby mohl být v kroku s novými technologiemi a výzvami. Je důležité zajistit transparentnost a odpovědnost využívání AI a podporovat vzdělávání a rekvalifikaci pro lidi, kteří by mohli být zasaženi ztrátou pracovních míst. Pokud budeme pracovat na těchto cílech, můžeme zajistit, že využívání umělé inteligence bude přinášet výhody pro společnost jako celek, aniž by to ohrozilo práva a soukromí jednotlivců.
Pět základních oblastí etiky umělé inteligence
První z nich je otázka transparentnosti. Velké procento ze zkoumaných dokumentů se shodlo na tom, že by lidé měli být schopni porozumět tomu, jak AI systémy, které používají, fungují. Dalším aspektem je rovnost a spravedlnost. Cílem při vytváření AI strojů a softwarů by mělo být zabránit předpojatosti a reprodukci stereotypů, které umělá inteligence prostřednictví svých učících algoritmů může snadno přebírat.
Dalším důležitým principem je beneficience /prospěšnost/. Mnoho lidí se obává, že by umělá inteligence mohla v budoucnu působit spíše negativně než pozitivně. Z tohoto důvodu autoři navrhují posilovat zabezpečení řídících softwarů a vytvořit programy, které budou fungování AI důsledně monitorovat. Podobného tématu se dotýká i stále silnější potřeba chránit osobní údaje, což je v kontextu internetu a stále rapidněji se rozvíjejícího průmyslu založeného na AI čím dál tím akutnější.
Možná nejdůležitějším etickým principem umělé inteligence je ovšem zodpovědnost. Většina dokumentů se totiž shodla na tom, že pokud díky umělé inteligenci vznikne nějaká škoda na majetku či zdraví, musí existovat právní nebo fyzická osoba, která za to ponese odpovědnost.
Problém udržitelnosti. To je přitom podle nich jedno z klíčových témat, jelikož systémy umělé inteligence mohou mít jak pozitivní, tak i negativní dopad na ekosystém planety. Na jednu stranu mohou potenciálně podpořit ekologickou správu životního prostředí, zároveň se ale stále intenzivnějším využíváním AI může zvyšovat globální spotřeba energie.
Registrační poplatek za dvoudenní seminář:
Pro členy ČSTPMJ: příznivce a trenéry 1.500 Kč, pro studenty, invalidní a starobní důchodce 2.000 Kč, pro ostatní 3.000 Kč, je splatný v hotovosti při registraci v pátek 26.4.2024 mezi 8 a 9 hodinou v UNITARIA, Anenská 5, Praha 1.
Ti, kteří se zúčastní pouze jednoho dne /pátek či sobota/ platí stejný registrační poplatek jako za dvoudenní seminář, kredity trenérům paměti se přidělují pouze při účasti na obou dnech.
Účast je podmíněna předběžnou rezervací. Kapacita sálu je omezena. Přihlášku lze podat on-line na www.trenovanipameti.cz či zaslat e-mailem či poštou na adresu předsedkyně ČSTPMJ: Ing. Dana Steinová, Lečkova 1520, 149 00 Praha 4, dana_stein@volny.cz
Přihláška